ráno focení u vodopádu, pak sestup k brodu – to popíšu zvlášť, zážitek na celý život. Po brodu únavný a předlouhý výstup, jen aby se šlo zase až dolu. Parta to snad dala až nahoru už včera, stíhají oběd Timberline Lodge. Je to fancy (rozuměj-luxusní ) horské středisko s nádhernými výhledy. Je známé svými hikerskými snídaněmi a obědy vše formou bufetu,hikeři tu pořádají 10.000kalorií challenge. Já to nestihnu, nehoním se, k Timberline Lodge se snad dostanu do večera. Jestli ano, zamluvím si tu hikerskou snidani na sobotu. Vyzvednu ressuply balíček – pokud to moje místo pracuje v sobotu- a nechám se odvézt shuttlem do Government Campground. Je to velký kemp se vším, co potřebuju – sprcha (panebože, SPRCHA!!!), obchody a potřebuju si vyprat. Takže zero day, jak se mezi hikery říká. Snad tam najdu dva stromy pro svoji hamaku…
Zpátky k dnešku neskutečné výhledy a panoramata, obří vodopády, jak z holywoodskeho filmu… Pojďme se domluvit, že je to samozřejmá součást každého dne, jinak začnu být nudný. Prostě příroda je tu ořekrásná. Jinak pořád šlapat a šlapat , dneska opět opepřeno sněhem. 20km, to už je norma, zatím max 27km. Pořád mluvíme o horách… Před posledním stoupáním ještě další brod, tentokrát lehčí …
Všechno jsem namočil a zapnul survival mód. Posledních 5km stoupání k Timberline Lodge. Jak jsem se blížil, začal jsem potkávat turisty z hotelů. Jak je poznáte? Lehké botky, žádný batoh, a jsou voňaví… Dochází mi, že jestli je cítím, jakoby vylezli ze sprchy, venku, na otevřeném prostranství, oni mě asi cítí taky…
A pak jsem došel. Po čtyřech dnech. Strašně jsem se těšil na colu, určitě tam mají nápojové automaty. Nakonec jsem si rozumně dal Gatorade, došly mi už včera elektrolyty (pokud pijete 5 a, víc litrů vody, tedy jste i tolik vypotili, začínáte cítit, že pití vody jaksi nestačí. Chybí všechno to, co jste vypotili. Soli, minerály…Ignorujte to pár dnů po sobě a půjdete do křeče. Sedím na schodech do hotelu a užívám si.
Na recepci o mém balíčku nevěděli, možná ve vedlejší budově, zítra ráno. Tak si aspoň zamlouvám snídani na zítřek a jdu do kempu, je kousek nad hotelem. Vždy, když mluvím o kempu, představte si na PCT trailu kousek rovné země zpravidla mezi stromy, kde obvykle hikeři stanují. Obvykle je takové místo zaneseno v aplikaci FarOut. Takový Waze pro hikery, každý tam doplní aktuální stav míst, vodních zdrojů a tak…
Kemp sdílím se dvěma korejsky vyhlížejícími hikery. Bohužel je kemp 50metrů od sjezdovky a na ní je ještě trochu sněhu. Celou noc se místní zoufale snaží z toho zbytku vykouzlit něco pro lyžaře na ráno. Rolby jezdí nahoru a dolu celou noc.
