Ráno se Evans neměl k snídani a já si myslel, že schválně, že té pohostinnosti bylo dost (typicky české uvažování). Nevadí jsem rád za cokoliv, jen jsem potřeboval mít jasno, abych se kdyžtak zařídil jinak. Řekl mi, že nesnídá a jí jen málo i přes den. Z festivalu zbylo hodně ovoce, melouny, jablka, tak je nakrájel. Nemám výdej energie, tak jsem vpohodě s ovocem. Ptám se ho, jestli můžu zůstat ještě jednu noc – merino bude schnout do zítřka. Peru a čistím si věci. Všechno je od prachu.


Dozvídám se z facebookových pct skupin , že část PCT ve Washingtonu je zavřená kvůli požárům. Rainy Pass – před 14dny jsme se ho rozhodli přeskočit kvůli ohromnému množství sněhu…
Kalhoty mi Evans vypral včera, když dneska viděl v jakém stavu jsou zipy (jsou jen lepené a prostě to peklo ve Washingtonu nevydržely), vytáhl šicí stroj a že mi to zašije. Nedivte se, já se taky nedivím 😂. Vysvětlil jsem mu, co se mi tu stává na trailu a jak jsem si předevčírem přál šicí stroj. To aby pochopil, proč se tak debilně pohihňávám, když koukám na něj a šicí stroj.

Nešel nastavit, tak jsem přispěchal s chat gpt a spolu jsme to ve třech dali dohromady. Pak už to bylo rychlé, pro jistotu mi prošil všechny zipy. Škoda, že nejsem ženská a svobodná. Hned bych ho sbalil…
Evans mě vzal na nákupy, nakupy – plynová kartuse, permeth,jak se tady sluší a patří autem. Permethrin v oblečení začal vyprchávat a komáři jsou tu nekompromisní. Plynovou kartuši, náhradní poutka na trekové hole. Objevil jsem úžasnou věc – návleky na ruce od firmy Outdoor research. Zakryjí ruce od prstů až tam, kde končí krárký rukáv trička. Chrání tak před spálením a komáry. V obchodě se mě ptají, jestli jsem PCT hiker (jak to sakra může být vidět…), za zápis do knihy a, špendlík do mapy idlud pocházím dostávám limonádu. Mají hikers box, ale nic zajímavého. Obed ze zbytku z festivalu (moc velká dobrota). Po obědě opět léčím jeho patu, jde to ztuha ale je znát pokrok. Evans me dává masáž, účtuje si normálně 150 dolarů za hodinu, mě masíruje skoro dvě hodiny a nic za to nechce – já pomohl jemu, on zase mě. Opravdu to umí, tak výbornoi masáž (thajský styl) jsem nezažil ani ve Vietnamu. Schválně mu neříkám, když to bolí, ať mě nešetří. Asi jsem to trochu přehnal, po masáži mám zimnici, cvakaji mi zuby. Volam Daneckovi a pak se jdeme projit. Zvu ho do hospody, dává si limo, ja Guinness a společně Fish & Chips. Pak domu, další léčení Reiki jeho paty. Od syna se fozvídám, že spáchali agentát na Trumpa. Mezi námi hikery se říká „hike your own hike“…






