D61, Proč to vlastně jdu?

den 61. Od začátku plánování cesty se mě na to lidi ptají. Právem, je to docela velká šílenost ☺️. První impulz byla práce. Začala mě zmáhat, syn byl ve čtvrťáku na gymnáziu a bylo jasné, že půjde na vysokou školu. A bude potřebovat taťku, co bude schopný ho na škole finančně podpořit. Než syn skončí vysokou, bude mi přes šedesát. Potřeboval jsem načerpat nové síly. Potřebuju získat nadhled a záležitosti v práci si nepouštět tolik k tělu, aby mě tolik nevyčerpávaly.

Poslední velkou šílenost jsem spáchal v 2014, kdy jsem šel pouť do Santiaga de Compostela. Camino Franches, 780km z Francie. Šel jsem to měsíc. Od té doby se ze mě stala kancelářská myš a pomalu jsem tloustnul a rychle stárnul. Nebo naopak…

Druhý důvod je trochu komplikovanější, bál jsem se, že bude vypadat jako klišé, ale lidi tady na trailu ho přijímají s pohnutím a berou ho vážně. Snad ho přijmete…

Když jsme se ženou Petrou čekali syna Danečka, začal jsem si uvědomovat, jak jsem nedokonalý. Jak syn rostl, viděl jsem víc a víc, jak se učí na nás, na našich dobrých ale i špatných vlastnostech a že mu vlastně kromě toho, co mám v sobě nemůžu nic jiného dát. Hodně jsem o tom přemýšlel a trápilo mě to. Časem mi to došlo – můžu mu ukázat, že sebebláznivější nápad se dá zrealizovat a jakákoliv překážka se dá zdolat. Ať máte dobré či špatné vlastnosti, ten drive mít můžete.

Až na to jednou bude sám, bude vědět, že se může dostat přes jakoukoliv překážku a cokoliv si usmyslí, může uskutečnit. S tím v hlavě jsem začal vymýšlet různé bláznivé nápady. Upřímně, nakonec jsem nedokázal vymyslet těžší a bláznivější plán, než z nulové fyzické připravenosti a s nulovými znalostmi prostředí v 56letech naplánovat a ujít Pacifickou hřebenovku – jeden z nejtěžších treků na světě. Trvalo mi to rok a půl nastudovat, naplánovat, našetřit neskutečnou sumu peněz, dostat se zpátky do fyzické kondice. Já to celé neujdu, ale šlapu horama už dva měsíce, ušel jsem už skoro 1000km a co mi trail ještě dovolí, to ujdu. Asi bych už mohl jít domů, syn mi napsal, že je na mě pyšný a pochopil, že jde dokázat všechno.

Neznám lepší a větší hybnou sílu na světě než je láska.

Zítra mě čeká další velká challenge, budu cca osm dní v horách jen s krátkou přestávkou na doplnění zásob. 156km na jeden zátah. Syn dneska zůstal se mnou vzhůru a to se vrátil v deset večer z brigády.

Možná jsem se do toho pustil, abych tohle jednou mohl napsat.

Mám tě rád Danečku ❤️

Translate »