Ohřátý Cinnamon Twisp se nedá jíst.
Doprovodil jsem Kevina na poštu. Původně jsme měli namířeno do Winthropu, ale nějak se nám podařilo přejet zastávku. Nevadí, pošta tam byla taky😁. Autobus tu stojí jeden dolar a vypadá to, že by nás za dolar vzali kamkoliv. Řidička na nás mluvila skoro nepřetržitě celou cestu až do místa, kde jsme nabrali další cestující. Pak už mluvila nepřetržitě s ní… Na další zastávce přistoupila další žena a konverzace se rozprostřela do trojúhelníku mezi nimi. Zaujalo mě, že když jedna z nich nahlas zívla, druhá reagovala slovy „dobrý nápad“ a zívla hlasitě taky. Dvakrát tak dlouho zívala. Četl jsem, že budu překvapen jinými zvyky a mám splynout se zdejšími. Zívat v autobuse nahlas nebudu.
Dneska se hraje finále Stanley Cupu a Kevin se chtěl dívat v kempu na mobilu. Přesvědčil jsem ho, že v hospodě to bude daleko lepší a Kevin nakonec našel hospodu ve Winthropu, kde budou finále vysílat. Jedu s ním. Kevin je fanda kanadského týmu Edmonton Oilers, který se do finále dostal po asi třiceti letech. Dokázali zvrátit nepříznivý stav 3:0 na 3:3, dneska se tedy hraje poslední zápas. Jak jinak vykročit na PCT než stylově-výhrou oblíbeného týmu. Jen v hospodě nesmí slavit moc nahlas, nebo zítra začnem opravdu stylově-s monoklem. Tady asi fandí americkému týmu…




