24.6. Les

Jako z Pána Prstenů. Hluboký, majestátní. Nešumí, ale duní.

Když začne foukat vítr, les šumí jinak, než jsme zvyklí v Evropě. Jako dítě jsem u dědy a babičky na chatě usínal po obědě v houpací síti a uspávalo mě šumění vysokých borovic. Mám výbornou paměť na zvuky a tady les šumí jinak. Dunivým, hlubokým, majestátním hlasem. Trvalo mi, než jsem to pochopil – podívejte se na mapu. Jsme 50km od hranice s Kanadou, tenhle les se táhne stovky, možná tisíce kilometrů na obě strany. Tenhle les je obrovský a ví to o sobě. Zdejší Fangorský les, dovolím si použít něco z díla mistra Tolkiena. Lepší fotku zde neudělám, ale je odsud, z Lions Den, kde les poslouchám. A mám z něj respekt.

Počítám, že pro vás to bude jen pár stromů a chápu to. Tímhle směrem je Kanada. A les se táhne bez přerušení až někam k Aljašce. V noci, když nemůžete spát a posloucháte jeho šumění, nebo spíš dunění, je to pro Evropana nový pocit.

Translate »