Došel jsem do Timberline Lodge… Mám v plánu si ráno dát pověstnou snídani pro hikery, vyzvednout balíček a sjet dolů do kempu. Těsně nad horskou chatou je malý kemp, sdílím ho s korejsky vypadajícími hikery. Noc plná hluku rolby, zoufale upravují poslední zbytky sněhu. Fancy snídaně v Timberline Lodge, 27dolarů. Dylan, skvělý mladý kluk, co se tu stará o hosty mě pozval na drink. Dobré jídlo, ale je to opravdu hype-hikeři ze severu jsou hladoví a pokud nedodržují nutričně vyváženou stravu ( to skoro nejde), tak strádají. Pak jim chutná cokoliv. Upřímně, bufetová snídaně v našich hotelích je často pestřejší . Ale atmosféra , ochota a milý přístup personálu, stojí to za všechny peníze. Nemám nic, co bych chtěl kritizovat. Mám to tu rád a patří to ke koloritu hřebenovky.



Nemohou najít můj balíček s jídlem, musím počkat. Chci počkat, nechci aspoň den nikam chodit. Kopyta nahoru, maximálně vyprat a LEŽET. A psát blog. Vy si asi neumite představit, jak mě vaše reakce a zprávičky přes whatsap, instagram a facebook pomáhají. Každá kapička dobré energie se tu zužitkuje. Třeba dalším krokem, nebo krokem správným směrem . Těch možností, jak udělat špatný krok, je moc.
Ale co je sakra špatný krok!?! Tohle si přečtěte, to nevymyslíte… Jedu shuttle busem do Government Campu. Zase nemám drobný na autobus a ptám se lidí, jestli někdo nemá drobné. Mladá holčina se přihlásila a že za mě zaplatí… God bless America! Trail na mě zase vystrčil prostředníček. Government Camp není kemp, jsou to domy k pronájmu. Stojím u benzínky v horku, nemám jídlo a zase je všechno jinak. Na pumpě kupuju dvě nudlovky, tyčinky snickers a bagetu a ptám se, kde je nejbližší kemp, s nějakou vodou, jezerem. Asi 4míle odsud, Trillium Lake, jdu na stopa.

Na dvakrát, během deseti minut. Druhý stop byl pár z Washingtonu, mluvící víc korejsky než anglicky. Jeli se k jezeru Trillium projet. Ze Seattle, tři hodiny… (Je tu obrovská spousta lidí, bylo 4.července a všichni jsou u vody.) Nemají drobné na zaplacení vjezdu do oblasti, tak za ně platím 10dolarů a oni na oplátku se mnou projeli okolo celého jezera a hledali se mnou kemp. Jsem tu, nevím kde zaplatit (26dolarů za noc) tak sedím na lavičce a odpočívám. A pozor, další prank (vtípek) trailu. Sedím, koukám (koukněte na fotku – posaďte knížečák u Tábora do té nejúžasnější scenérie a jste u Trillium lake), jde okolo čtyřicátník a povídá „a ty po ruski govoríš? „. Už mě to tu vyškolilo, nenechám se vyvést z rovnováhy a pohotově odpovídám „da, nět problem“… Ha Ha, smějete se se mnou?Já řvu smíchy 😂. Tenhle Rus Vitaliy tu žije už 28let a když se dozví, co tu podnikám a odkud jsem, následuje podrobný výklad co všechno mám navštívit od Oregonu až po San Diego. Včetně fotek v mobilu. Mluví 90%rusky, 10% anglicky, to mě vyhovuje. Během hodinového monologu jsem dostal nalejvárnu všech hezkých jezer, hor, měst, které už z přípravy na cestu znám, tady ale s fotkama. A rusky… To nevymyslíte… Vzdávám cokoliv plánovat, něco tu plánuje za mě a úžasně se u toho baví. Going with flow, jak se tu říká. Kopyta nahoru, počkám, až odjedou denní výletníci a půjdu si k jezeru vyprat (rozuměj, ve spodkách skočím do vody a potají si je ve vodě propláchnu). Zítra pojedu stopem zpátky do Timberline lodge, snad tam bude můj balíček. Ale to je můj plán, tady plánuje někdo jiný 😂
