D59, Etna

Asi jsem tady nikdy takhle utahaný nebyl. Půl dne jsem proseděl u hamaky, snažil se rozcvičit únavu jógou, podstatnou část dopoledne jsem publikoval na blog. Jsem rád, že přečerpávací ventil na plyn funguje…

Vážně mě dneska přepadávaly černé myšlenky, smysl dalšího šlapání a tak. I přes špatný mobilní signál se mi podařilo obvolat přes whatsap rodinu a kamarády doma i tady ve Státech a trochu se mi spravila nálada. Prudce se mění počasí, možná to bude i tím…

Předpověď počasí ukazovala na dnešek a zítřek déšť a bouřky, zítra nikam nejdu. Zakutám se do hamaky a konečně se podívám na pár dílů MASH.

Odpoledne jsem se odhodlal vyrazit do městečka Etna. Mají tu dobrou pekárnu, celý střed města je na jedné ulici. Asi 200m dlouhé. Ale moc hezké…

Kombinaci vetešnictví, second hand a antikvariátu tu půvabně pojmenovali „Experienced Items“. Úžasná hrabárna… Oni vůbec se tu snaží obejít tvrdé pojmenování nepříjemných věcí. Neřeknou homeless, drogově závislý a tak. Jsou to tak opisné jazykotvary, že mi na to moje angličtina nestačí. Určitě si ze školy vzpomínáte na křečovité opisy německých slov z doby národního obrození jako místo kapesník – nosočistoplena a tak. Tak něco podobného, jen v angličtině.

Dal jsem si kafe a ranní menu (odpoledne) v kavárně a konečně na wifi mohl provést jednu důležitou operaci. Když si předplatíte Amazon Prime (15$ na měsíc, první zdarma), máte po Státech poštovné zadarmo. A mají tam stejný výběr jídla jako v kamenných obchodech. Tady v Kalifornii odhadem i o 30% lacinější,u některých položek a v „kovbojských“ městečkách o jednom obchodu i víc. Všechno přes spolehlivou UPS.

Nicméně přihlášení na Amazon vyžaduje dvoufázové ověření přes textovou zprávu a já mám svoje číslo vypnuté, místo něj na e-sim mám datovou kartu. A datovat přes české číslo v USA nechcete, je to příšerně drahé. Takže potřebujete dobrou wifi a pak teprve zapnout české číslo. Stejně mám mrazení v zádech, co se objeví na dalším měsíčním vyúčtování…

Vše se povedlo a já můžu vesele objednávat na Amazonu. Podobně to mám zařízené v REI – tam kvůli outdoorovému vybavení. Tyhle dvě služby a máte ve Státech hned život lehčí.

Pohled na oblohu z výlohy pekárny mě připomněl, že předpověď počasí asi nelhala. Prchal jsem v silném větru zpátky, po silnici se válely ulomené větvičky stromů. Dneska jsem byl opravdu rád, že mám tarpu bytelnou, vážící celé jedno kilo. Už nadálku jsem viděl, jak se třepotá ve větru, ale vydržela. Hodinu jsem běhal kolem hamaky a utahoval provazy. Najednou se mi vybavily všechny uzle, co jsem minulé léto trénoval. Jestli to vydrží, fakt nevím. Vítr vždycky zahučí někde nahoře nad údolím a pak to přinese závan podobný vichřici až dolů a snaží se mi urvat tarpu (tarpa je celta-střecha nad hamakou. V mém případě od firmy DD hammocks, 3x3m a opravdu echt bytelná. Ultralehké tarpy za 15.000 by se už utrhly…) Teď popisuju, co se děje okolo mě v půl desáté večer. Ležím v hamace, píšu a poslouchám ten hukot venku. Být teď nahoře na hřebeni mezi mrtvými stromy… Jde na mě děs z toho, co tam teď zažívají hikeři. Vzpomínáte na článek o widowmakers? Teď to tam padá o stošest. Pro mě to znamená následující dny víc přelézání popadaných stromů, ale pro ty, co v tom teď spí na hřebeni, noc hrůzy.

tohle „geniální“ řešení mi zítra přinese pěkný trable.
Odtud fouká vítr. Všechny kolíky zdvojené.
Křesílko se teď hodí, batoh nemůžu nechat mimo tarpu, má hodně pršet
Tarpa stažená přes našitá oka, aby se netřepala ve větru.
Translate »