Civizace! Po 8 dnech sprcha…
Bobby Lake – zase jedno místo, odkud se mi nechtělo. Na východ slunce jsem koukal přímo z hamaky. Podívejte…



Nikdy se to neomrzí. Ferda večer odešel a já tohle celé měl jen pro sebe…
Ano, dneska byla motivace rychle se sbalit, ale já se tu naučil nepospíchat. Ráno přišlo pár hikerů podívat se na jezero, ale východ slunce jsem měl jen pro sebe. Trail legs opravdu fungují, vyrazil jsem opět rychlostí blesku (4km/h). Po překonání vrcholu se stoupáním cca 300m (stále rychlost blesku) jsem v dálce uviděl Odell Lake (rozuměj – kafe, cola, hamburger, sprcha)

Opět jedu na jeden litr cca 10km, už jsem v tom zběhlý. Cestou z kopce jsou jezera, nabírám vodu a obědvám. Jím všechno, co mi zbylo v batohu. Naivně předpokládám, že pak v Shelter Cove nesežeru všechno, co tam uvidím.

Shelter Cove by měla být konečná, požáry jsou tak blízko, že dál nás hikery nepustí. No je to ještě lepší, nepustí mě po trailu ani do Shelter Cove.


Jediná cesta je 4km po silnici. Radši lávové pole, než asfalt. Šlapu asi kilometr a půl, když si stopnu džíp plný hikerů (trail angel je veze z Crater Lake). Pak už je to rychlé. Jako velbloud za vodou😊

Objednával jsem si původně rovnou i kafe-Americano, šéf bistra an mě koukl a říká – fakt colu i kafe? Ok, odpovídám, tak jen colu, máte pravdu, je to rozumnější. Pro kafe jsem si došel po cca 15 minutách.
Nebyl by to trail, aby mě nechal na chvíli vydechnout. Bavíme se s hikery, se kterými jsem přijel autem, australská hikerka Sunny první zájemce o Reiki, kupuje mi kafe (prostě mi dá svoji kreditku a kup si kafe-za Reiki) a pak Mark z Alabamy… Je silně věřící, jako mnozí tady, ale debata s ním je o energiích, lidském porozumění a toleranci, Reiki a minulých životech… Když jsme si srovnali pojmy a tam, kde on řekne bůh, já říkám vyšší energie, byla debata úžasná. Prakticky se mi přizpůsobil… Dostali jsme se do takových spirituálních sfér, že jsem musel přiznat, že jsem na hranici svých možností. A pak jsme se shodli na tom, že můj přítel Miender, který pomáhá ve Washingtonu hikerům v Lions Den, je jeho kamarád. Jasně, proč ne. To by musel být daleko větší kalibr, aby mě to překvapilo.

S Markem mi bylo úplně jedno, že tu někde poblíž je sprcha a já se sprchoval naposledy asi před osmi dny u Evana v Sisters.Tahle duchovní sprcha za to stála. Ale slíbil jsem Sunny Reiki terapii, připozdívalo se a já ještě neměl postavený kemp…
Tak rychle hamaka (už mi to jde rychle), Sunny v tábořišti, vyhrazeném pro PCT hikery ještě není, najít sprchu – je na mince (2dolary), u sprchy je Sunny-pere si vedle prádlo (2,5 dolaru). Mě chybí půl dolaru a Sunny mi je ochotně dává. Jdu do sprchy. Nejsem si jistý, co je lepší. Jestli hamburger po osmi dnech bramborové kaše v prášku, nebo sprcha po osmi dnech v jednom tričku a jedněch spodkách. A jedněch ponožkách… Víte, jak poznáte, že fakt smrdíte (a obávám se, že merino to nezachrání)? Když všichni, co vás míjejí, vám voní. Pár týdnů mě trvalo, než jsem to pochopil.



Sunny dám Reiki až ráno. Teď potřebuju pomoct sám sobě. Neustálé doplňování energie pomocí trail mixu (oříšků) si po měsíci vybralo svou daň. Někdy předevčírem mi praskl kořen jednoho zubu (nebo prostě zub) a docela mě to zaměstnává. Pojistka i v té nejvyšší verzi (kterou mám), hradí ošetření u zubaře do výše 30.000Kč a jen akutní bolest. Za tyhle peníze se na vás zubař ve Státech možná hezky usměje. Kousání přesouvám do druhé poloviny pusy a vše tvrdé jen na přední zuby. Jako veverka 😊. Bolest pak léčím po svém, tak, jak léčím ostatní. Alberte, kamaráde, budeš zase mít práci 🙂. Před cestou jsem si preventivně nechal vytrhat všechny zuby, které by tady mohly být zdrojem problémů (tři zuby šly ven), prasklý zub se ale předpovědět nedá. Tak uvidíme, dneska jsem si od bolesti pomohl a teď jdu spát. Ráno moudřejší večera 😉