Dnešek byl dnem hovorů, léčení a rabování hiker boxu. Vpodstatě jsem čekal u restaurace na auto, které přiveze hikery od Crater Lake, abych se vnutil řidiči, který pojede nazpátek. Nebo aspoň kousek nazpátek. Úsměvné historkyz léčení – hiker s několika týdenní bolestí kloubu palce nohy, lo pěti minutách terapie (poprvé zažil Reiki) zjistil, že ho to přestalo bolet a odkřepčil mi koupit čaj. Původně mi šel pro pivo, ale vysvětlil jsem mu, že alkohol mi snižuje energii potřebnou k léčení. Tak mi koupil čaj… Sedím u hiker boxu hlídám auta, občas někdo něco přihodí do boxu, já to zkontroluju, přeberu a mám se dobře. Nikam nespěchám, nic mě nehoní. Někdo dal do boxu velký pytel Jerky. To je hotový poklad, něco nechávám pro ostatní😁. Už jsem se sžil s faktem, že se vpodstatě hrabu v popelnici. Jiný hiker si v hiker boxu ulovil proteinový prášek. Porovnáním s mým práškem jsme usoudili, že to spíš bude sušené mléko. Dal jsem mu svůj, v Crater lake na mě čeká celý pytel nové várky. Velice rád se den bez něj obejdu… Někdo mu v Crater Lake vybral jeho jídlo z Bear boxu, je bez elektrolytů a dalších petřebných věcí, žije z hiker boxu. Dal jsem mu, co jsem mohl postrádat. Auto nepřijelo, jdu spát zpátky do kempu. Porblém čekání na auto je ten, že musíte být sbaleni a připraveni skocit z minuty na minutu do auta. Zub nebolí, zatím dobrý. U oběda (sendvič zdejšího mistra) se dozvídám od domorodců, že Biden odstoupil z kandidatury a že začala Olympiáda. Fakt, nekecám 😂. Někdo mě poprosil o telefonní číslo a já si na něj vzpomněl až když jsem přepnul mozek zpátky do češtiny. Ještě pár měsíců a budu se dorozumívat posunkovou řečí…
