Mám nové boty! A novou kamarádku trail angelku Kitchy.
Ráno to bylo všechno ve spěchu, abych se stihl připravit než přijede Kitchy. Díky pozdní večeři jsem se ani nestihl vysprchovat, natož oholit. Jen jsem si koupil za 50 centů sprchový gel na jedno použití. Ráno jsem si dal s kamarády hikery snídani v restauraci (dostal jsem omylem vegetariánskou verzi, co si objednala hikerka (vzpomínám si dobře, že máš trail name Cashew?). Když jsem si to uvědomil, běžel jsem do restaurace varovat personál, že Cashew moji verzi s párkem a slaninou jíst nebude.

A pak rychle do sprchy. Až když jsem naházel čtvrťáky do mechanizmu a začala téct voda, došlo mi, že jsem asi koupil něco jiného, než jsem měl. Nedalo se to otevřít, rozpouštělo se to ve vodě.

Klidně se mi smějte, já byl tak špinavej, že by na mě normální mýdlo stejně nezabralo… Pak rychle oholit, batůžek a k restauraci počkat na Kitchy.

Medford je docela daleko, víc jak hodinu autem. Byl čas si popovídat a poznat se. Kitchy dřív pracovala ve Fish Lake, teď se stará o hikery. Jako třeba o mně. Do Medfordu jede jen kvůli mě. Pokud má hiker problém, jako já s botama, neváhá a jde pomoct. Pokud hiker nemá problém, ale například je jen líný ujít po silnici pár kilometrů, pošle ho do háje. Je to moc hodná ženská, která je plně vytížená pomocí hikerům. Když jsem si ji stopnul já, vezla do Medfordu hikerku na vyšetření a terapii s nohama. To je tu časté… Má po operaci očí problémy a to je zase moje teritorium.Tam zase umím pomoct já. Že provozovala čajovnu a čaje miluje jako já, to už jsem psal, vůbec mě to už nepřekvapuje.
Věděl jsem přesně, co potřebuju koupit a kde to sehnat. Měnit pohorky na hiku, nemít možnost si je prošlápnout a ještě ke všemu v horách Oregonu, to je zběsilost. To jsem ale předvídal a volba tak byla jasná. Stejné boty, jako mám teď. Lowa Camino. Vylepšená verze GTX EVO, zrovna v REI ve slevě za 261 dolarů. Měli jen jednu velikost. Tu moji…(Peťulko, díky za průzkum trhu z Čech). Kitchy mě ještě zavezla do konkurenčního obchodu Public Lands, kde podle mých informací měli mít obdobné boty Hanwag Alaska. Ty jsem si v Čechách taky zkoušel jako alternativu. Jsou taky vynikající.Neměli je, takže zpátky do REI a Camina jsou moje. Prodavači jsem ukázal ty staré, potvrdil mi, že už to mají spočítané.
Tohle je třeba vysvětlit. Firmy Lowa a Hanwag si konkurují, obě dělají fantastické boty, vlastní je bratři. Co je mezi nimi nevím, ale z jejich soupeření my hikeři profitujeme… Lowa Camino a Hanwag Alaska jsou zaměřením obdobné boty. Camina jsem si koupil dva týdny před odjezdem na pouť do Santiaga de Compostela (říká se jí Camino), bez jakéhokoliv rozšlápnutí jsem v nich ušel v roce 2014 780km. A dalších cca 1000km během následujících deseti let. Takové jsou to boty.

Spočítaný to má i filtr na vodu. Ode mně. Voda se filtruje mačkáním/pumpováním rukou. Je to pracné, pomalé a musíte být hodně blízko vody.

Už mě to nebavilo, navíc jsem ho asi ucpal hodně špinavou vodou.
Standardně hikeři používají systém dvou nádob – jedné na špinavou vodu, druhé na čistou. Cestou naberou vodu, nesou si ji až na místo, kde ji budou potřebovat a tam ji přefiltrují. Už jsem k tomu dospěl taky…


Lítám po Rei jako splašený a snažím se vše co nejrychleji pořešit. Nechci Kitchy zdržovat, nejsem tu jediný hiker. Jedeme ještě jednou do Public Lands, odešly mě totiž taky rukavice. Potřebuji něco, co vydrží aspoň měsíc. Že bych sehnal tak dobré, jako před dvaceti lety od firmy Hermes (ano, chodím v nich už 20let) v to nedoufám.




Aještě jídlo. Je těžké nakoupit jen na 4dny, například proteinový prášek v tak malých baleních nemají. Nebo M&Ms – nejlacinější je koupit velké balení. Kitchy mi opět pomáhá a nabízí, že mi přebytky přiveze do Ashlandu. Pamatujte, poznali jsme se včera večer. Tak to tu chodívá…
Jedeme do Food4Less. A tady mě čeká další překvapení. Supermarkety u nás mají víceméně srovnané ceny, moc se neliší. Food 4Less má ceny poloviční, u některého sortimentu na třetině. A stejně ale přežívají všechny řetězce, nechápu to … Za jídlo na cca 6dní dávám asi 140 dolarů. Kitchy má další práci a tak mi na cestu zpátky obstarává jiný odvoz. Ještě ji na parkovišti léčím bolavé oči, do rezortu za mnou přijede v neděli vyzvednout přebytky jídla, v Ashlandu si je vyzvednu na další sekci.









V kempu strávím celé odpoledne balením jídla, studiem filtračního systému a nových bot. A konzumací třešní. Večer čaj v restauraci – ukecal jsem je, že mi ho dělají do velkého papírového kelímku. A hlavně mají citron 🤩.



Má pršet, tak roztahuji tarpu. V noci opravdu prší.