Brzy ráno se loučím s Nivi a, Koljou, vyrážejí dál na trať. Jdu se přihlásit do lobby církve a dostávám se právě doprostřed charity – prošlé jídlo ze zdejších supermarketů se tu rozdává potřebným. Povídám si s členy církve, kteří charitu organizují. Na konci něco zbylo, říkám si o to a nesu si zpátky do tělocvičny zeleninový salát. Jectrochu nafouklý a tři dny prošlý, maso z, něj radši vyhazuju.


To jsem asi zapomněl zmínit-jedna z budov komplexu církve je tělocvična s kuchyňkou, sprchou a pódiem. Slouží nejspíš jako kulturní středisko, pro kázání a sportovní hry. A v mezidobí jako ubytovna pro PCT hikery. Je tu připraveno úplně všechno, co bych jako hiker mohl potřebovat – třeba čisté oblečení pro dobu, kdy to moje peru.

Všichni jsou tu hrozně milí, neslyším jediné slovo o víře a bohu. Nic člověku nenutí. Prostě tím žijí.
Během dne přichází hiker z Jižní Koreje, pak mladý hiker Machine z Pensylvánie. Večer pak hikerka Moses z Massachusetts. Prakticky celý den asi do sedmé hodiny čistím a dezinfikuji úplně všechno mýdlem. Opravdu úplně všechno. Kdyby mělo být i jedno procento pravděpodobnosti, že jsem prodělal něco infekčního nechci to ignorovat. Odpoledne objevuji dezinfrkční chlorinové ubrousky v hiker boxu a přecházím na ně. Chytl mě trochu amok, tahle generální očista je taky očista mysli. Mentální úklid, občas to dělám. Tělo pochopilo, že je pohov a začalo intenzivně regenerovat. Tedy bolet. Mám okolo sebe přátelské hikery, kteří zjistili, že i když právě vypadám na sedmdesát, dá se se mnou mluvit. To mi pomáhá.
Udezinfikoval jsem powerbanku. I když se Goal Zero Sherpa tváří jako odolná nabíječka, omytí nevydržela. Dávám ji na sluníčko a doufám, že vyschne a bude fungovat. Bez ní nemůžu pokračovat.
K večeru jdu na nákup, klasika na několikadenní pobyt ve městě – ovoce, vajíčka, řecký jogurt. Cena také klasická – okolo 50 dolarů… Nejsem schopný jíst, po probdělé noci (2coly a Dr. Pepper) jsem otupělý, unavený. Jím vlastně až vecer, ovocný salát ze Safe Way. Není moc dobrý, ale žaludek to zvládá.
Pomalu studuju alternativy ke své powerbance, kdyby to nezvládla, bez ni nemuzu jit dal.
Machine je z Pensylvánie, 24, má můj velký obdiv, AT a PCT z něj udělaly moudrého mladého kluka. Milý a příjemný humor. Právě tady dokompletoval všechny sekce PCT a, zítra jede stopem do Denveru a odtud domu letecky.

Jsem moc unavený, nezvládám ani psát. Automat na nápoje a cukrovinky hučí. Ale spím dobře. Budí mě jen bolest popraskaných pat, vypadají jako pořezané nožem.
Zhubnul jsem tak, ze vytáhnu břicho pod žebra jako jogín. Neukážu, nebudu se tu zas tolik ztrapňovat🙂.