D87, Burney, plánování, vaření

ještě si počtete…

Ráno dávám všem blízkým a známým vědět, že jsem právě skončil. Všichni mi píšou krásné a povzbuzující vzkazy. Je to zvláštní, hlava by chtěla brečet, tesknit ale srdce je vpohodě a hlavu k ničemu nepustí. Možná později. Za měsíc, za dva roky. Po pouti do Santiaga mi to docházelo několik let. Tohle je ve srovnání s tím obří, ohromné, neskutečné… Takže tohle mi bude docházet asi po zbytek života. Nechci být moc otravný nebo nudný, ale tohle bylo za hranice všeho. Taťka se zvedl od počítače a přešel čtvrt Ameriky. Panebože. Štípněte mě.

Pomalu balím, teď už s jinou logikou. Elektrolyty? Šup s nima do hiker boxu. Zip lock pytlíky? Hiker box. Odepínám z batohu hadřík na čištění brýlí a dávám dovnitř batohu.

Užívám si dobré jídlo. Jogurt se spoustou ovoce, černý čaj s citronem

Koupil jsem kvůli tomuhle zážitku velké balení černého čaje. Většina půjde do hiker boxu.

K obědu těstoviny se salámem, protlakem, cibulí, česnekem rajčaty a listy špenátu. Všechno krájím a porcuju svým novým leathermanem. Proto teď píšu jednou rukou. Říznul jsem se do palce levé ruky 😁. Nevadí. nešikovné maso musí pryč.

Bavím se po whatsapu s přáteli o San Francisku. Asi už je to jasné, jakmile mi přijde od Moniky balík s věcmi, jedu. V SF jsem našel hostel s dobrým hodnocením, pod tisíc korun za noc. Předběžně sedmého října letím přes Paříž domů. Jestli jste pravidelnými čtenáři mého blogu, víte, že bude ve Frisku zase spoustu zážitků. Myslím, že po důvěře v sebe a les teď přijde na řadu naučit se věřit lidem. Možná tam i najdu nějakého dobrého tatéra. Asi se nechám poprvé v životě tetovat. Bílý jestřáb. Snad tam definitivně zakončím svoji cestu.

Front Seat mi rozbaluje Durston stan. Je to láska na první pohled, přesně podle mých představ. Váží pod jedno kilo. Sestava hamaky, tarpy a underquiltu má pět a půl kila. Vůbec mi to nevadí, díky hamace jsem zažil, co jsem zažít chtěl. Byl byl by to jiný hike. Zapomněl jsem si to vyfotit. Tak aspoň fotka z webu. Jestli se mi stan povede dostat do Friska před odletem, ušetřím minimálně třetinu oproti ceně v Evropě. Už si ho můžu dovolit, odlétám dřív, nějaké peníze zbyly. Stan nemá konkurenci, má patentovanou konstrukci.

Front Seat má potíže s kolenem, nabízím se mu, že mu zkusím pomoct. Souhlasí a já se do toho dávám a přikládám ruce ma koleno. Kouká na mě a tónem, který dává najevo, že se těší na, dobrý fór, říká „white hawk, to druhý…“ řveme oba smíchy a je nám dobře. Je mu mezi dvaceti a třiceti. Jako většině tady na trailu. Když neprojdu kolem zrcadla, neuvědomuju si, že mi je dvakrát tolik. Jsme tu nějak všichni nastejno. Oni moudřejší, než by měli být, já mladší, než podle občanky. Zkuste někdy thru-hike. Jede tu vedle vás paralelní svět, o kterém nemáte tušení. A je nádherný.

https://durstongear.com/products/x-mid-1-solid

Je čtvrtek, v tělocvičně se odpoledne scházejí hrát pickle ball. Všechno uklízím a jdu do patra. Psát jednou rukou.

Translate »