ono se to nezdá, ale udržet pod kontrolou těch cca 200 věcí, které na hiku mám v batohu, to chce celkem pravidelnou kontrolu. Nemluvě o těle. Zítra vyrážím dál a tak je třeba zkontrolovat a zabalit jídlo, nabít všechny elektronické hračky, vyprat co jsem ještě nevypral, oholit se, udělat manikúru a pedikúru (zatržený nehet nic moc, přerostlé nehty na nohou znamenají rychlý konec ponožek) a když už opravdu nemám na seznamu nic dalšího, dělám si oběd a pouštím se do zašívání zipů u kalhot.
Myslím, že je to podruhé tady, kdy se moje nálada dá charakterizovat anglickým slovem „rage“. Česky a slušně – jsem naštvanej a hodně. To si koupíte od české outdoorové firmy drahé kalhoty, které se tváří hodně odolně-kevlarové nášivky na kolenou a zadku, větrání na stehnech, dobře umístěné kapsy. Super. Jenže vám nedojde, že všechny zipy jsou jen lepené. Aby ušetřili na lidské práci a čase, všechny zipy do látky vlepili. Dělal jsem v textilním odvětví pár let a tak jsem v obraze. Bohužel jsem se do obrazu dostal až tady, ve Státech, když se mi zhruba po pětistech km začaly zipy odlepovat. Všechny, nejenom ty exponované na kapsách. Podívejte na kvalitní batohy, jako je Deuter. Zipy jsou lepené a ještě obšité… Nejhorší práci s obšitím zipů udělal Evan v Sisters, ale ke koncům zipů se šicím strojem nedostal. Takže jsem dnešní odpoledne strávil s jehlou a nití… sakra… Nebudu žalovat, majitel firmy byl můj kamarád (už nežije), ale než si koupíte drahé outdoorové oblečení, podívejte se, jak řeší zipy. Od těch, co jsou jenom lepené utíkejte pryč.
Po páté odpoledne mi došly nitě a trpělivost a vyrazil jsem do Ashlandu. Projít se, rozloučit se. Objevil jsem Irskou hospodu, měli čepovaný Guinness, ten mám moc rád.
Pak ještě dokoupit něco do zásob a zpátky na hostel. Zjistil jsem, že krabička se sýry, salámem a mrkví za 5$ je nejlepší pro zasycení (hodnota za danou cenu). A dá se to jíst za chůze🙂
A co říct o Ashlandu? Nedokážu ho zařadit k žádnému typu města, které jsem poznal. Vezměte Tábor, přidejte Karlovy Vary, odeberte pětisetletou historii, obestavte vysokými kopci a pusťte do města tropické horko. A jelení rodinky… Přidejte atmosféru akademického města, spoustu umělců a ezoterických obchodů a služeb. K těm jelenům-Jediná zeleň, která přežila to strašné sucho, jsou trávníky před domy. Jelení rodinky chodí přes ulici, skáčou do zahrad, koukají na vás ze dvou metrů… Právě tu skončily Shakespearovské Oregonské slavnosti. Spousta ulic, penzionů má názvy podle jeho her.
